Román jako blog, blog jako román

4. listopadu 2007 v 22:57 |  Recenze
Tahle knížka píše o advokátní kanceláři a moc se mi o ní psát nechce. Byla však velice čtivá, má zajímavou formu blogu a je to navíc letošní novinka.

Pár dnů za mnou chodil kolega z vedlejší kanceláře, že si koupil knihu Anonymous Lawyer od Jeremyho Blachmana (myslím, že to koupil v knihkupectví Akademia ve Vodičkově). Že je to vynikající a říkal mi citáty. Tak mi to pak samozřejmě hned musel půjčit.

Celá knížka má podobů článků na blogu, který si vede anonymně partner globální americké advokátní kanceláře. Články jsou doprovázeny emailovými reakcemi čtenářů. (Knížka má i svůj skutečný blog, kde jsou některé kapitoly k dispozici - zde).

Zkusím se nerozkecat a nějak stručně to popsat. Nepíše se tam nic o klientech, vše je zaměřeno na vnitřní vztahy ve firmě. Mně to přišlo příliš cynické a moc příjemné čtení to nebylo, protože ten autor škodolibě trápí asociáty. Pro všechny aktéry má přezdívky. Jedna asociátka třeba vystupuje pod přezdívkou Ta, která zmeškala pohřeb svého děcka. Nebo jindy je tam hláška, že je pohoda, že už sedmdesát pět dní nedošlo k sebevraždě z pracovních důvodů. Je fakt, že na pár místech se tam naznačuje, že není potřeba brát všechno doslova, ale takové vtípky mě nebaví. Příkladů trápení asociátů je tam spoustu: autor cituje email, který mu jedna poslala, ve smylu: "Dnes se mi narodila dcera XY. Omlouvám se, ale kvůli určitým komplikacím to dnes už do kanceláře nestihnu. Zítra budu ale v práci jako obvykle. Dnes jsem samozřejmě na blackberry." Když to autor dostane, tak jí obratem pošle čistě z principu jednu urgentní práci, kterou má rovnou udělat z ostružiny.

Jako obvykle jsou nejzajímavější tedy aspoň reálie (je to psáno téměř v současnosti):

- Nástupní plat píše, že je něco přes 200 litrů měsíčně (káblí).
- Totéž berou nejlepší studenti na letních stážích, které firmy různě uplácejí, aby se jim na konci prázdnin upsali.
- Požaduje se 2200 fakturovaných hodin ročně, u jedné asociátky zmiňuje, že 1600 hodin je ubohé. (Pokud vím, tak v pražských firmách je těch 1600 takový slušnější standard, ale někde se pořád ještě toleruje i méně hodin).
- Jestli jsem si to správně spočítal, tak - když natočí ty hodiny - tak mají asociáti ročně tak 4 - 5 mega v korunách.
- Partner má sazbu 670 doláčů/hod.
Takže závěr je asi takový, že zápletka celkem nuda je, celkově však ta knížka chytí pozornost čtenáře a má nějaké zajímavé údaje. A taky je to kuriozita ohledně té blogovací formy.

P.S.: Možná plastičtější obraz o životě asociátů lze získat ze slavné stížosti newyorských asociátů z roku 2002 (k dispozici třeba tady). Na několika místech je navíc evidentní, že román z toho mema čerpá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | 5. listopadu 2007 v 20:16 | Reagovat

Opět mám pocit, že čtu o světě, kde mnoha věcem nerozumím. Asociáti jsou mladší právníci? Nebo nějací právní otroci? Něco jako skřítci v Harrym Potterovi? Zní to nějak děsivě...

2 jm jm | 5. listopadu 2007 v 20:32 | Reagovat

Partneři (společníci) jsou jasný, těm firma patří, mají podíl na zisku.

Asociáti jsou - v tom jejich systému - všichni ostatní právníci, co tam dělají (tj. zaměstnanci asi). Jestli jsem to správně pochopil, tak hned po škole dělají advokátní zkoušky. U nás je ještě vrstva koncipientů, kteří musí mít tři roky praxi po škole a pak teprve jdou na zkoušky.

Podrobně tam rozebírá i ostatní lidi ve firmě: paralegals (tj. různý pochůzkáře, pomocníky na kopírování atd.), sekretářky, office management atd.

3 Markisha Markisha | Web | 8. listopadu 2007 v 12:09 | Reagovat

aha...ja myslela, ze jde o nejaky slangovy vyraz pro asocialy:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama