Mamenchisaurus a pět janchuanosaurů

1. srpna 2007 v 21:15 | -JM- |  Nesportovní výkřiky
Ještě, že si platíme to státní rádyjo!

Občas se sejdeme ve městě nebo na Zličíně a jedeme domů společně autem. Teď přes prázdniny docela často. Jezdíme zpravidla těsně před osmou s ohledem na spací režim mrňousa. Tím pádem jsme měli v posledních týdnech často možnost poslouchat na ČR2 dětské vysílání mezi 7. a 8. hodinou. Skoro celý červenec tam od půl osmé běžel vynikající seriál foglarovek; napřed něco jako "Devadesátka" (Mirek slíbil partě, že se vetře do oddílu jenom za účelem ukradení stanu, ale v oddílu se mu zalíbí, hlavně tedy se mu zalíbí Jiří - a hádejte, co bylo dál!) a potom "Přístav volá" (tam zápletku nevím, zachytil jsem moc málo dílů; parta chtěla v Holešovicích trápit Láďu, ale jednomu hochovi se Láďa velice zalíbil a dál nevím).
Když jsme jeli dnes, tak jsme opět načasovali přesun Zličín - Rudná přesně na 19:30, aby nám neunikla ani jedna temná chlapecká obava ze špatných kamarádů a diskuse na schůzce se správnými hochy. Ale to jsme byli překvapeni, že již nebyl Foglar.
Běžel však žánr o mnoho absurdnější: rozhlasový přírodovědný dokument o dinosaurech. Zachytili jsme asi 10 minut. V těchto deseti minutách byl popisován souboj mamenchisaura s 5 janchuanosary (porušil jsem kvůli blogu dopravní předpisy a namluvil si ty názvy do mobilu).
Bylo to skutečně pozoruhodné, neboť z toho člověk nic neměl: ta zvířata nebyla nijak personifikována. Prostě tam nějaký chudák herec četl věty typu "mamenchisaurus se otočil na mýtině, aby vyčkal útoku. Ze křoví vyskočilo pět janchuanosaurů a zaútočili na býložravce. Ten se ale nedal. Uhnul doleva a plácnul je ocasem. Janchuanosuarové doráželi dál." Velice technicky se popisoval ten zápas tak trochu ve stylu je velice obtížné soupeře od sebe rozeznat, protože oba mají bílé kabáty kombinovaný díky těm strašlivým názvům s postavami z Opeřeného hada.
A jak to dopadlo? Mamenchisaurus jim utekl přes řeku a janchuanosaury sežral krokodýl. Dobře jim tak!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ekyelka Ekyelka | 2. srpna 2007 v 8:08 | Reagovat

Jak ten pořad popisuješ, připadá mi, jako by si některý génius v rádiu usmyslel v záchvatu šílené tvořivosti, že vytvoří "dokument" o životě dinosaurů stejně kvalitní a zábavný, jako byl ten televizní od BBC. Konec konců to je přeci taky státní médium, i když britské, tak co se podařilo ostrovanům, podaří se přeci i nám, ne? Jenom si neuvědomil, že by skutečně musel být génius a ne geniální blb...

Právě z podobných důvodů ČRo neposlouchám. Když už potřebuji zvukovou kulisu, spolehnu se na net (radio na last.fm) a náhodný výběr. Neruší mne žvanění rádoby chytrých moderátorů a většinou si u toho zavyju - tedy zazpívám - taky.

Ovšem ty názvy... skutečně janchuanosauři???

2 DJ -> JM DJ -> JM | 2. srpna 2007 v 9:08 | Reagovat

Zůstanu u poslouchání Radiožurnálu a MP3. V bytě jsem naladil jakousi stanici ČRo Region, tomu říkám sadomasochismus. Jeden den hrají dechovku, pak po sedmé vaří a mlaskají u toho...Nemohu najít odvahu přeladit, protože na rádiu je nános barvy a bojím se, že strhnu kolečko.

3 jm jm | 2. srpna 2007 v 9:37 | Reagovat

Ekyelka: Proto jsem si ty názvy napsal. Nevím - možná to byla parodie, slyšel jsem jen druhou půlku. Já státní rádio, hlavně cro2 a 3 dost poslouchám, protože mám rád rozhlasové hry a čtení.  Akorát se mi to nevyplatilo v červnu, když jsem usnul v autě. Bohužel jednou z blbostí, kterou jsem udělal, bylo, že jsem nechtěl budit osazenstvo říznou hudbou, a poslouchal jsem místo toho intelektuální hru z renesanční itálie o Leonardo da Vinci. To hrálo velkou roli v tom usnutí za volantem. Přitom jednou už jsem kvůli uklidňující hudbě skoro usnul a věděl jsem to.

DJ: Region poslouchám často, protože velkou část dne a večera pouštějí humorystické skeče. A já jsem veliký fanoušek skečů, obzvláště satirických a starých.

4 Jana Jana | 2. srpna 2007 v 21:34 | Reagovat

Nejstarší dcera čte právě Rychlé šípy. Onehdá celou rodinu překřtily podle hrdinů knihy, já jsme třeba Jarka Metelka :-(. Dělali jsme jen pokus, zda dnešní děti podlehnou bizarnímu kouzlu Jaroslava Foglara.... a podlehly.

Nejspornější příběh ze všech foglarovek je Chata v Jezerní kotlině, tam už došel Pavel dál, Ludva se mu nejen zalíbil, ale strávili spolu romantické léto, však to znáte.

5 Sargo Sargo | 2. srpna 2007 v 23:45 | Reagovat

Jana: Jarka Metelka byl z nich největší sympaťák, tak to ber jako čest! :-D

A na Chatu v Jezerní kotlině mi nesahej, to byla jedna z nejoblíbenějších. :-))

6 jm jm | 3. srpna 2007 v 0:00 | Reagovat

No jo, jako mnoho jiných věcí, i Foglarovky máme u nás genderově obráceně: já o nich slyšel poprvé až v manželství, Sargo organizovala klub již v dětství.

7 DJ -> JM DJ -> JM | 3. srpna 2007 v 9:33 | Reagovat

Ano, to je pravda, vybavuji si Holzmanna.

Já to rádio poslouchám už jen z toho důvodu, že to je natolik odlišné od mého všedního poslouchání, že při malování a práci na bytě nemyslím na práci v práci, protože přitom se vždy ukrutně naštvu. Vždycky se mi vybaví, co je kde špatně a co jsem zapomněl udělat...

V tomhle jsem po mamince.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama