Zavraždění Němého Bobše (cos to udělal, Pepíku!)

5. května 2007 v 12:12 | -JM- |  Recenze
Bádání o nejstarších českých dějinách mi připomíná ze všeho nejvíc rekonstrukci hry Němý Bobeš.

Možná jste se minulý týden také dívali na TV show p. Ebena, kde hovořil s p. Třeštíkem. Říkal tam, že původně se chtěl věnovat vzniku národů v 19. století. Ale začínal v 50. letech a neměl by u moderních dějin tu svobodu, co by si představoval. Tak se pustil do nejstarších českých dějin, které jsou každému víc ukradené.
Rozkládat o národním obrození ho ale zjevně neomrzelo dosud. Pobavila mě v té souvislosti hláška, že česká mentalita vyplývá z původu národní elity, která vzešla z obyčejných lidí, spíš z venkova. A porovnával to s Poláky. Měl manželku Polku a její praděd byl šlechtic. Avšak šlechtic polského typu, takže neměl na to, aby si najímal nějaké pracovní síly, a tak osobně pracoval na poli. Když šel s kravkou orat (jako všichni ostatní ve vesnici), tak si vždycky k tomu připnul šavličku, aby bylo vidět, že je něco lepšího.
Počátky Přemyslovců jsou myslím nejtlustší věc od Třeštíka, co mám. Napřed to jede celý letem světem od příchodu Slovanů, Sámo, Avaři, Karel, Morava a pak už jde do velkého detailu "rodiny Bořivoje a Ludmily", jak tomu říká. Končí se vraždou Václava. Je to skutečně pro náročné, protože čtenář není ušetřen žádného rozboru a srovnání legend, vše v latině. Ke každému tématu je přehled toho, co k tomu říkali jiní historikové, a jak probíhala zatím debata.
Výhodu to má tu, že si člověk uvědomí, jak to celé strašně stojí na vodě. Tahle část historie je postavena na několika vedlejších větách, kdy chybí data a jména, případně je to zkomoleno.
Postupně tam brilantními argumenty sestaví chronologii rodiny českých vévodů. Poněkud zvláštní jsou pak dodatky tvořené dvěma polemickými statěmi s p. Vlčkem, který zkoumal kriminalistickými metodami ostatky z Hradu (hlavně zuby) a vyšlo mu to úplně jinak než Třeštíkovi. Prostě klasický hloubkový izotopový detektor, 4 škrabky, smeták a lopatka.
Hlavní čtenářský přínos pro mě byly dva body:
  • Hned na úvodu se popisuje příchod Slovanů do Čech. A je tam epizoda, že byli někde za Dunajem a od Byzantské říše je dělili Gepidové (Germáni). Císař Justinián zklamal Gepidy, neb se paktoval zrovna spíš s Langobardy, a Gepidský král Thorismund mu tedy udělal to, že nechal v letech 548 - 551 opakovaně projít na Balkán Slovany, kteří tam šli a zabili každého koho potkali. Popisy těchto výprav jsou skutečně síla.
  • Dobré jsou pak ještě úvahy, jak přesně živila první knížata svůj aparát a jak se vybíraly daně (stručně řečeno špatně).
Na závěr několik zabulek.
Takhle to viděli předchůdci
A čistě pro srovnání tady výsledky antropologa s gymnaziální znalostí latiny Fiedlera, pardon Vlčka
Toto jsou hlavní data, kterými se zabývá kniha. Ke každému z nich je kapitola i více, protože nic není jisté.
První první rodinka dle Třeštíka
A zde jedno vedlejší téma - Slavníkovci nebyl kmen, ale příbuzní
Takže kdo si též listoval v Palackém a Pekařovi, tak tady je něco jako důkladná revize ze současného pohledu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DJ DJ | 11. května 2007 v 22:22 | Reagovat

Zaujalo mne spojení šlechtic polského typu. Máme je v předcích. Stejně jako mnoho jiných typů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama