Kolotoč a schody

25. května 2007 v 23:33 | -JM- |  Mrňousek
Něco o pořádných zábavách pro fakt velký kluky. Aneb pojďme si trošku zamrňouskovat:-)

Hned první zábavu musím vyzdvihnout, neboť jsem ji zavedl já: na místním hřišti je příhodně malý kolotoč. Je to cestou do horního obchodu, a o víkendu tam cestou z nákupu snídaně trávíme vždy pořádnou chvilku.
Dětské hřiště v obci. Prostinké, ale kolotoč je dokonalého typu pro mimina.

Napřed jsme se jenom vozili.

Minulý víkend se ale ukázalo, že mnohem zajímavější je být nohama na zemi a roztočit to sám. Je teda pravda, že občas se to rozjede moc rychle a tlačitel upadne. Při zvedání to pak občas ještě schytá od točícího se sedáku. Ale celou dobu ani nemuk a makal a makal.
Bojovník nadšeně bojoval s točící se bestií asi půl hodiny a pak naprosto vysílen odpadl.
Další významnou skupinou zábav jsou přístoje s tlačítky, nejlépe přístoje se svítícími tlačíky, úplně nejlépe pak přístroje se svítícími tlačítky, co hrajou!
Dokonalý přístroj do sbírky zážitků našeho technika poskytl strýko techno-DJ (odlišovat od druhého strýka reggae-DJ).

A zapomenout se nesmí na veliký objev uplynulého týdne - schody. Samozřejmě jsme to nepřivítali z bezpečnostních důvodů. Tento aspekt jsme ale pořešili dokoupením druhých vrátek i na dolní konec schodů.
Rychle rychle rychle! (V pozadí záchrana, kdyby přece jen v návalu nadšení...)
Velkou výhodou je však možnost relativně nenáročného uondání mrňousa. Vrhá se do schodů s nadšením a vylézá je naplno, sprintuje hned od počátku. Takže takových 10 výstupů a máte slušně naklepané mimino na uspání:-)
Tuhle srandu jste nevymysleli úplně nejhůř, no:-)
Nahoře se zatleská horolezeckému výkonu. Je-li přítomna matka, hraje se oblíbená hra na osvobozování: Sargo se krčí na schodech za mřížemi a skučí, že je zavřena. Příchází statný zachránce Jáša, dveře s obrovským nadšením rozrazí a vrhá se k mámě. Pak zase rychle je zavře a jede se znovu. A znovu, a znovu a... Postupně to objímání je velice vlažné a Jášík to dost odbývá. Je vidět, že hlavně jde o ten pocit vítězství z otevření mříže.

Opět mohu konstatovat, že s tím bobíkem máme pořád větší srandu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sargo Sargo | 26. května 2007 v 10:10 | Reagovat

*óchá*

2 jajda jajda | Web | 26. května 2007 v 14:53 | Reagovat

to uondávání mimina jsi popsal moc hezky:)

3 jm jm | 26. května 2007 v 20:13 | Reagovat

díky oběma komentátorkám:-)

4 DJ DJ | 27. května 2007 v 9:33 | Reagovat

Ta krásná oblaka na fotce č. 1, jestli to bylo ráno, tak to muselo bejt plachtařský počasí :o)).

Mám stejné pocity, jen ta naše malá mrcha má větší výdrž než my.

5 DJ DJ | 27. května 2007 v 10:09 | Reagovat

Když jsme dva, tak se to dá. :-D

6 Sargo Sargo | 27. května 2007 v 10:09 | Reagovat

- pravilo Sargo.

:-D

7 jm jm | 27. května 2007 v 11:59 | Reagovat

DJ: bylo to myslím podvečer...:-) Taky si řikáme občas, že co si stěžujem, že nic nestihnem, když máme jen jednoho mrňousa. V podstatě máme vždycky možnost se vystřídat.

8 Sargo Sargo | 27. května 2007 v 13:41 | Reagovat

JM: tím "vždycky" myslíš těch pět minut ráno, než běžíš na autobus, nebo ty občasné víkendy, kdy na střídačku dospáváme? :-D :-D

Ale jo, je to tak. Zvlášť kdybychom vyhodili z bytu počítač. .-))

9 DJ DJ | 27. května 2007 v 21:57 | Reagovat

Spoléhám na synergii, utěšuji se s tím, že dvě není dvakrát jedno a že to starší přiloží ruku k dílu. Zkrátka ve firmě provedu zřízení dceřinné společnosti. :o)

10 Chachina Chachina | 27. května 2007 v 22:05 | Reagovat

Jak to děláte, že máte po těch nekonečných výstupech po schodech uondané mimino??? :-o U nás tohle nezabírá, uondaná jak pak akorát tak maminka! Poslední dobou vidím schody a už jdu do vrtule s představou, že je objeví i Karinka :-))) Nic proti sportování, ale .. Vocamcaď, Pocamcaď ;-)))

11 jm jm | 27. května 2007 v 22:13 | Reagovat

Dnes večer pokus zopakován: v takové té kritické době, tj. poslední hodina před spaním, jsme nasadili zase schody. Počítal jsem to a vyběhl je 6x bezprostředně za sebou, docela ochotně. Po sedmý už ale rozhodně odmítal - zkoušel jsem ho různě nasazovat, ale byl rozhodntej. Vždycky slezl, vzal bezpečnstní branku a sám ji rezolutně zavíral, přestože ho jinak zavřená štve.

12 Týna Týna | Web | 28. května 2007 v 23:03 | Reagovat

Ten už je velikeeeeej :) to je až neuvěřitelný.. :)

13 jm jm | 29. května 2007 v 0:38 | Reagovat

Týna: jo, to si řikam dvakrát denně...:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama