Jak se vydělá nejvíc peněz (indiánsko-germánská životní moudrost)

23. května 2007 v 20:47 | -JM- |  Nesportovní výkřiky
Mám rád životní moudra, čím detailnější a autoritativnější, tím lepší.

Zaujalo mě tedy hodně silné moudro, které jsem nalezl dnes na překvapivém místě. Narazil jsem na ně v článku ve Spiegelu na téma německých gastarbeiterů v Indii.

Mluví tam s Němci, co šli za prací mezi posvátné krávy. Jednoho třicátníka se tam ptají, jestli mu nevadí hákovat jen za indický plat (co si matně vzpomínám z Učitelských novin, tak jsem si odvodil, že nástupní plat inženýra tam je cca do 15 litrů). On odpovídá, že ne, a zdůvodňuje to následovně (pozor, následuje moudro!):

"80 procent všech příjmů za život člověk vydělá mezi 45 a 55 lety. Ve skutečnosti je teda potřeba hlavně dělat všechno pro to, aby člověk mohl začít v těch pětačtyřiceti pořádně vydělávat."


Mít zkušenost v Indii je nejspíš dobrá investice, protože do budoucna bude hrát indický byznys velkou roli. (Ze své skromné zkušenosti to mohu potvrdit. Co jsem tak stihl postřehnout, tak poslední dva tři roky máme i v práci v podstatě nepřerušenou řada indických klientů, kteří si tady přicházejí kupovat podniky.)

Možná je ta hláška stará vesta a četli jste ji dvacetkrát. Já na ni ale narazil poprvé. A pěkně mě zarazila.

Co to jako má být?! Jsem teda opravdu tak hloupý, když naopak ve 45 plánuju začít vydělávat méně a mít více volného času? A není to u těch chytrých náhodou tak, že toho volného času budou mít taky víc a navíc ještě ty prachy? A co do těch 45 - to jako žádný utrácení?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JR JR | Web | 24. května 2007 v 7:18 | Reagovat

:-))))

Ale na tom moudru fakticky něco je. Je to asi pro nás ještě trochu těžko stravitelný, protože u nás si tyhle věci teprve "sedají" - takové to, kdy mít děti, kdy dělat kariéru atd.  Není to tak zažité, protože se to sakramentsky změnilo od doby před pár lety.

No ale podle mě by se člověk neměl zase tak moc orientovat na budoucnost, protože pak můžeš onemocnět, nebo něco a předchozí desítiletá příprava, roky odříkání a sebezapírání  můžou přijít v niveč. Proto: Carpe diem!

2 LittleKey LittleKey | 24. května 2007 v 8:49 | Reagovat

Neslyšel. Je to zajímavé moudro. Vyřčeno však někým, kdo se asi dívá na věci trochu jinak než je obvyklé.

3 DJ DJ | 24. května 2007 v 20:39 | Reagovat

Neslyšel a jako technik mám několik přípodotků:

- vydělávat a příjmy, to jsou dvě mnohdy odlišné množiny.. někdo vydělává, někdo přijímá..

- zdroj výroku? To abych mu věřil :o)

- mám teda seknout s mým prestižním místem, protože už nemám kam stoupat :o)))))))))))))), tedy, pokud mi není 45..

- nebylo myšleno slovm příjmy, bilance rozpočtu? (Ustálené a nízké náklady a stabilní vyšší příjmy?) Děti z domu..

Jinak je to velmi zajímavé téma a docele se to hezky čte, protože bych v té době měl doplatiti hypotéku :o)

4 jm jm | 24. května 2007 v 20:46 | Reagovat

DJ: Prostě se tim myslelo, že v tý době vyděláš nejvíc. Co chceš na tom upřesňovat? Zdroj je překvapivě ten link, kterej tam je:-)

5 Jana Jana | 24. května 2007 v 20:59 | Reagovat

Úplně souhlasím, já třeba budu od svých 45 vydělávat opravdu nejvíc v životě. Zatím jsem pracovala rok a púl za 8 tisíc čistého, pak devět roků mateřské se třema dětmi, následovat bude "rekvalifikace", takže očekávám, že od 45 (kdy zúročím všechny zkušenosti) to bude paráda. Myslím, že moudro je určeno pro ženy na mateřské. Zatím jsme dělala vše proto, abych nejvíc peněz vydělala v pětačtyřiceti :-)

6 DJ DJ | 24. května 2007 v 22:51 | Reagovat

nechci prudit, tak další komentáře vynechám.

7 jm jm | 25. května 2007 v 7:08 | Reagovat

DJ: Pochop, že skutečně za tím není statistika, která by to potvrzovala. Prostě to plácnul jeden germán, co hákuje v Indii, a mě to pobavilo...

JN: Zatím to zní pravda finančně trošku hořce,ale jak vidíš, nakonec budem jednou ještě koukat s otevřenou hubou, jak budeš točit:-)

8 DJ DJ | 25. května 2007 v 9:58 | Reagovat

Rozumím, jen jsem to vzal příliš vážně. Mě, jak se něco řekne, já to z tý hlavy nevymažu. Celou cestu do práce jsem o tom přemítal a skládal argumenty, proč to někdo pronesl. V naší rodině to u nikoho nevyšlo :o)) Zatím.

Zaujalo mne to taky. Díky

Nicméně souhlasím s panem JR, může se něco stát a pak se toho ani nedožijem. Např. minulý týden odvezli z práce kolegu v mém věku s mozkovou příhodou a stále je ve stavu, kdy si rozhodně neužívá, neb o sobě ani neví.

Mimochodem, v těch letech jsem již chtěl být rentiérem pasoucím ovce v Krušných Horách....

9 jm jm | 25. května 2007 v 11:54 | Reagovat

Máš zjevně pamatováka jako třeba Karel Infeld Prácheňský. Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat.

10 DJ DJ | 25. května 2007 v 13:42 | Reagovat

ano, tam jsem mířil. Rozebíral jsem to se staršími kolegy v tomto věku u oběda a byli nadšeni. Pane JM, Váš článek pěkně rozčeřil vody :)

11 jm jm | 25. května 2007 v 16:00 | Reagovat

DJ: může blogger dostat větší pochvalu?:-)

12 melounek melounek | Web | 25. května 2007 v 19:02 | Reagovat

az mi bude 45, bude me vubec chtit jeste nekdo zamestnat?

13 nathan nathan | E-mail | 22. června 2007 v 19:52 | Reagovat

Melounku, nebude. Nthn

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama