MM - miminkovská momentka

5. března 2007 v 7:23 | -JM- |  Mrňousek
A sice ranní - ty mi příjdou ozvláště zákeřné:-)

Asi mi potvrdí více rodičů, že sledovat spícího potomka při odchodu do práce je silná zábava. Nejradši by člověk nešel.

Otázkou zůstává, jaký je poměr přitažlivé síly potomka a jaký odpudivé síly práce.
Na tom není nic nemužného, když si člověk vychutná spánek tak, že si hlavu zavrtá k mámě a nohy opře o oblíbenou žirafu! Prostě znlec života každým coulem.
Ohledně mrňouska bych ještě dodal, že jsem se včera též poprvé účastnil výchovy. Můj úkol spočívá naučit ho nedemolovat mi brýle. Už to má zakázané a ví o tom. Včera večer, již v hluboké rozespalosti, zjevně spíš proto, že byl nešťastnej, že ještě nespí, než že by chtěl zlobit, tak mi brýle chtěl vzít. Tak jsem na něj houknul "ne!". Velice se rozplakal a položil si hlavu na rameno a koukal jinam. Hned ale přestal. Pak to zkusil ještě jednou: tak se to opakovalo, akorát hlavu si dal na druhé rameno. A pak už toho nechal:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chachina Chachina | 5. března 2007 v 15:58 | Reagovat

Chvíli jsem přemýšlela o nějakém rádoby intelektuálním komentáři k fotce, ale po včerejším vinném dýchánku mám v hlavě poněkud vymeteno ;-) Takže to vezmu stručně - to je ale roztomilááá fotka! :-))

2 JM JM | 5. března 2007 v 18:49 | Reagovat

Ch: dík. Myslím, že určitý typ příspěvků skoro vylučuje možnost intelektuální reakce.

3 DJ DJ | 5. března 2007 v 20:21 | Reagovat

Ten druhý řádek je skvělé shrnutí důvodů, proč celý letošní rok mám problémy se včasnými příchody do práce a zvýšené spotřeby, kdy to ten kousek dálnice valím co to tři válce dají.

Dnešní den byl výjimka, Majda vstávala jako já, asi denní světlo nám změní biorytmy.

Když prcek spí, nejraději bych ji probudil, přitom je to ta nejlepší věc na světě, ne? :o)

4 Sargo Sargo | 5. března 2007 v 20:40 | Reagovat

To se teda dějí věci, člověk na chvíli usne a už se tam fotí... :-))

Ovšem když to vidím, tak se začnu bát ze spaní pohnout, takhle jsem ho ještě neviděla :-D

Mimochodem, už pomalu zjišťuje, že mu pláč nepomůže. Dneska jsem mu kvůli něčemu vyčinila, tak na mě tak kouk... ano, přesně takhle... nadechl se zhluboka, zkrabatil tvářičku, pusu dokořán, nedržet ho v náručí, už si zacpávám uši... pak najednou jenom vydechl, prohlásil "ba ba", opřel si o mě hlavu a spokojeně si broukal :-D

DJ: ano, probuzení dítka je nejkratší okamžik, kdy se z něžného a ohromně roztomilého potomka stane otrapa na zabití. (Někdy. Někdy jenom otrapa.) :-)))

5 Chachina Chachina | 5. března 2007 v 22:00 | Reagovat

Sargo: Dnes odpoledne jsem přemýšlela o tom, jestli si mám dát špunty do uší nebo jestli už pomůže jen naskakování hlavou do zdi.... Já - hlavu jako střep a slečna vstávala "po prdelce"... Vydrželo jí to (to drnčení, kníkání a skučení) asi 35 minut (bez ohledu na to, zda se chovala, nechovala, nosila, nenosila.....)

No, ale pak člověk vidí takovouhle nějakou fotku a stejně se zase rozněžní :-)

6 Sargo Sargo | 6. března 2007 v 13:16 | Reagovat

Jejda, čemu se říká vstávání po prdelce? :-)) To je něco jako levou nohou? :-D

Momentálně se sem jdu rozněžnit zcela cíleně, protože po té, co jsem projevila sobecké přání se vysprchovat, a mrňous vydržel celou dobu ležet před sprcháčem a řičet (nesnáší, když za sebou zatahuji závěsy jakéhokoli druhu, což mimo jiné znamená, že si nemohu jít sama koupit oblečení :-D), ovšem jakmile jsem vylezla, spokojeně zabručel a odplazil se... uááá! Ještě že jsem byla tvrďák a tu hlavu si opláchla pořádně. :-)))

7 Chachina Chachina | 6. března 2007 v 13:25 | Reagovat

Sargo: To je přesně ono :-) Říkávala mi to babička, když jsem byla malá.

Chudáček, takhle ho trápit... Kája mi zase závěs odtahuje a dělá na mě BAF. Což má za následek vytopenou půlku koupelny :-)

8 - J - - J - | 7. března 2007 v 21:42 | Reagovat

Při vší úctě ... "poměr přitažlivé síly potomka a odpudivé síly práce" považuji za silně zavádějící ukazatel, neboť obě síly působí stejným směrem, z čehož vyplývá, že jejich výslednice má předem daný směr a její velikost závisí výhradně na součtu, nikoli na poměru sil ;o)))

9 jm jm | 7. března 2007 v 22:46 | Reagovat

-j-: to je pravda. Jenom jsem filosofoval nad tím, kolik procent v nechuti odebrat se pryč činí jednotlivé faktory.

10 Chachina Chachina | 8. března 2007 v 10:14 | Reagovat

Tak si to řekněme narovinu - nejlepší by bylo, kdybychom byli rentiéři :-)

11 Sargo Sargo | 8. března 2007 v 11:48 | Reagovat

Jsem skromná. Stačilo by mi být manželkou rentiérouvou :-)))

12 Chachina Chachina | 8. března 2007 v 18:58 | Reagovat

Sargo: Ano, tak nějak to bylo míněno. Že rentiéři by byli ti naši chlapi ;-)))) Nemuseli by překonávat odpor k práci...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama