Malér Eyrová

30. března 2007 v 23:04 | -JM- |  Recenze
Jestli budete potřebovat obdarovat inteligentního puberťáka, vzpomeňte si na toto. A co je zvláštní, potěšíte tím patrně i puberťačku.

Se Sargo máme celkem podobný vkus ve věcech umění. Zato máme nekompatibilní vkus ve věcech oblíbeného braku. 15. díl nekonečné fantasy ságy mě nenadchne a naopak zase u té Inženýrské Odyssey asi budu hýkat nadšením nad uměleckým ztvárněním výrobní porady vždy osamocen.
Dá se tedy říci, že naše společná knihovna je skutečně společná jen v policích se Zeměplochou, detektivkama a nějakýma těma přírodně-vědně-lidově-naučnýma.
Občas mě napadá, jestli není škoda, nenechat si něco doporučit od sečtělé mangelky. Přece v těch kilogramech papíru musí existovat nějaká zábavná fantasy! Asi před dvěma lety jsem se takto s nejlepšími úmysly pustil do série o Malazských knihách mrtvých; vím, že je to četba oblíbená i u knihomolů. Pročetl jsem se asi do půlky prvního dílu, ale musel jsem to odložit: nebyl tam vtip, nebyl tam duch, nebyl tam úchvatný jazyk, byla tam jen spousta postav, které pro mě byly dost zaměnitelné.
Letošní pokus o doporučení byl úspěšnější: kniha Malér Eyrová od Jaspera Ffordeho mě chytla a bez problémů jsem ji přečetl. Trochu obtížně se popisuje, protože je to směs žánrů. V podstatě si ale myslím, že se jedná o thriller typu knih Dana Browna; jenomže vše od Browna se odehraje zásadně během 24 hodin, tady se děj táhne delší dobu.
Autor je Anglán, a jsou tam typické silné anglické disciplíny: hlavní hrdinka je policajtka, je jí přes třicet a má neujasněné vztahy s chlapy (lépe řečeno si je ujasňuje při pátrání), praštěné rodiče a má trochu potterovskou vlastnost, že na ni nepůsobí magie hlavního záporáka Acherona Hádese. Vedle toho, že je to thriller, tak je to hlavně alternativní historie z roku 1985 ve Velké Británii, kdy neskončila nikdy krymská válka s Ruskem a na Krymu trvá více než století nesmyslný boj. Podstatnou okolností je i to, že se odtrhl Wales a Velšská lidová republika je permanentně na pokraji války s Británií.
Hlavní rysem toho příběhu asi mělo být, že literatura je strašně populární, mnohem víc než v našem světě třeba televize, fotbal, pop music a film dohromady. Tohle mě ale nějak zvlášť nepřesvědčilo. Zápletka je pak trošku arabelovská: Rumburak, pardon vlastně Acheron Hádes, krade rukopisy knih a zasahuje do jejich děje. Například zabije vedlejší postavu a vydírá vládu, aby zaplatila, jinak bude vraždit další. Protože ten svět je trochu magický, a když někdo zmizí z rukopisu, tak se automaticky změní všechny výtisky té které knihy.
Zápletka běží na pozadí románu Jane Eyrová, který jsem bohužel nečetl, takže neocením narážky a rozehrávání alternativ děje. Naštěstí to zas tak moc nevadilo, neb se tam hodně toho vysvětluje pod záminkou briefingu pro hloupé policajty od chytrých policajtů.
Takže, jak jsem psal na úvod: je to čtivé, pro hoši je tam scifárna, pro děvčata je tam nějaké to lámání srdcí, k tomu lehké kontextové narážkové intelektuálno, vše vyváženo.
(Sargo psala o knize tady)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sargo Sargo | 31. března 2007 v 22:20 | Reagovat

Musím se sama sebe v jedné věci rozhodně zastat. Nejsem příznivec dluhých fantasy ság, naopak! Výjimkou je snad jenom Prattchet. K ságám delším jak tři díly (a to už musí být hodně dobré, abych vůbec sáhla po druhém :-)) cítím upřímnou nechuť. A jsem spíše scifista. Tak :-P

Je ovšem pravda, že v literatuře a hudbě je náš vkus dosti odlišný. Občas mě mírně deprimuje, že mi literatura pana JM připadá výrazně intelektuálnější, ale utěšuji se tím, že kdyby to bylo naopak, místo mírné deprimace by mě to upřímně štvalo. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama