Moravské prameny

18. února 2007 v 22:02 | -JM- |  Recenze
Kdo nedojíždí hodinu tam a hodinu zpátky veřejnou dopravou, ať se nemotá mezi nás čtenáře.

Čím dál víc jezdím do práce jenom MHD (jen když jsem líný, tak si k metru dojedu autem). Tím se ještě víc prodlužuje doba, kterou každý den pročtu (i když dost taky spim, hlavně ráno). Takže spotřebu písmenek mam slušnou.
Tuhle jsem sáhl po knížce, co mi doma leží už hodně dlouho, jmenuje se Kronika o Velké Moravě. Začíst se do toho není úplně snadné, protože jsou to z největší části jen citace ze starých kronik, které se zmiňují o Velké Moravě. Víceméně se mi zdá, že cílem bylo sebrat tam všechno, co k tomu písemně existuje. Komentáře jsou ke starým textům jen krátké, ale dostačující.
Nakonec mě to velice chytlo. Ono to má veliké kouzlo číst si přímo těch několik stručných vět originálního textu, které se pak vykládají v učebnicích. Něco jsou zápisy z kronik, něco životopisy svatých (Cyril a Metoděj), něco církevní dopisy a memoranda.
Co mě tak hlavního zaujalo:
  • Jak to teda bylo s těmi staroslověnskými bohoslužbami: je tam několik dopisů papežů pro Metoděje. Měli povoleno sloužit mše v domácím jazyce, ale napřed to museli říct latinsky. Pak to postupně nějak komplikovali, co přesně se snad ani nesmělo překládat a co přesně jo.
  • Těch písemných pramenů je tak málo a jsou fakt chudičké. Když si člověk uvědomí z čeho vlastně jsou poskládané ty sebevědomé dějepisné výklady, tak to ze všeho nejvíc připomíná rekonstrukci hry Němý Bobeš podle zachovalých míst pod těžítky.
  • Spekuluje se tam, že první historický Přemyslovec Bořivoj byl vlastně Moravák a byl do Čech vyslán jako Svatoplukův místodržící.
  • Než prohráli s Maďarama, tak je hodněkrát porazili.
  • Dějiny nezávislé Moravy se v té knize vedou až do 11. století, do té definitivní české anexe.
  • Prý existovala nějaká translační teorie, podle které Čechy odvozovaly své království od staré Velké Moravy, aby nemuseli přiznávat, že to dostali od Němcůch, což nevypadalo moc vhodně.
Zrovna tahle divná publikace byla kandidátem na vyhození při probírce knih, co chystáme (a musíme udělat) před stěhováním, protože do malého bytu se nám zdaleka tolik toho nevejde. V prvním kole budeme muset vyhodit půlku knížek a počítám, že pak budeme donuceni ještě k jednomu kolu. Hlavním kritériem jsem si řekl, že co jsem nečetl do teď, tak asi se mi číst nechce.
Teď jsem to ale přečetl a fakt nevim… A tak je to s každou, co máte vyhodit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sargo Sargo | 18. února 2007 v 22:25 | Reagovat

Jak to tak čtu... tu nevyhazuj. :-))

2 Wu Wu | Web | 19. února 2007 v 13:27 | Reagovat

Vyhodit polovičku knih? To bych asi vypustil duši :).

3 lékárník MB lékárník MB | 19. února 2007 v 13:32 | Reagovat

o co méně pramenů, o to vícemůže být výklad sebevědomý. Poněkud to sice připomíná cimrmanovské rekonstrukce, ale nadruhé straně, to není tolik matoucí jako výklad podstatně mladších dějinných událostí, ke kterým je pramenů až moc a tak si navzájem protiřečí.  Z výkladu Velké francouzské revoluce nebo atentátu na JFK se tak může stát naopak parafráze na cimrmanovskou Hodinu pravdy.

4 JM JM | 19. února 2007 v 15:45 | Reagovat

tak oni si protiřečí a jsou zmanipulované i ty prameny středověké...:-)

5 Sargo Sargo | 19. února 2007 v 21:14 | Reagovat

Wu: garantuji ti, že bys vypustil duši, i kdybys tu polovinu měl jenom vytahat v krabicích před dům. :-))

Usoudila jsem, že vhodné kritérium k vyhození je: kniha je snadno dostupná ve veřejné knihovně; lze ji (nebo obsažené údaje) nalézt na netu.

Ach jo. :-))

6 Wu Wu | Web | 20. února 2007 v 8:28 | Reagovat

Sargo: k tomu by ani nedošlo, zhroutil bych se už předtím jen z představy, o kolik cenného vědění přicházím :)

7 JM JM | 20. února 2007 v 12:58 | Reagovat

Já ty knížky neberu úplně jako vědění, spíš naopak vycházím z toho, že to jsou u mně věci zcela průtokové nebo jen s krátkým poločasem rozopadu. Takže po nějaké době je kniha upotřebitelná k průplachu jako nová. Akorát některé knihy už znovu číst nechci - takže ty je třeba vytipovat a odhodit.

8 Fany Ošmyková Fany Ošmyková | 21. února 2007 v 9:40 | Reagovat

Zdravim!

Jak vidim patrite mezi stejne nestastniky... Snad se nestanete takovymi peeborniky a nebudete se jako my stehovat ob rok - kdo to jednou okusi nikdy neskonci. A stejne tak kazdorocne resime otazku, co sknihami? Nejhorsi to bylo, kdyz jsme se minule stehovali do 5. patra bez vytahu, to jsme "vyhodili"  dvě tretiny vseho, co se doma naslo... Ale co vy hodlate s nimi delat? Jednou nase skoncili v mestske knihovne, podruhe v antiku, co vy?

9 JM JM | 21. února 2007 v 10:50 | Reagovat

Vidim, že nejsme sami postiženi.  Zatím jsme to úplně nedořešili, co s tim uděláme. Nevim, jestli to stojí za prodej antikvariátů. Přeci jen to bude ta méně atraktivní polovina.

Asi to rozdáme. Budeme akorát dávat prioritně právo výběru napřed rodině a pak známým. Teoreticky bysme něco mohli schovat na chalupě u našich; ale to by se to týkalo nejvejš nějakých mládežnických knih typu máyovky, foglarovky atd., který jistě se využijou pro potomstvo. Jinak co se nevejde, tak už nijak schovávat nebudem.

10 Sargo Sargo | 21. února 2007 v 21:12 | Reagovat

Fany: stěhovala jsem se už tolikrát, že doufám, že tentokrát to bude už vážně naposledy :-)) Knihy jsem v několika bydlištích ani neměla možnost vybalit. Opravdu se těším na ten luxus, že budu mít konečně definitivní (ehm) knihovnu... :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama