Kompletní Hercule

10. února 2007 v 21:08 | -JM- |  Recenze
Dočteno!

Byl to takový dar nedar. Jestli se nepletu, tak kompletní povídky s Herculem Poirotem jsem dal Sargo k předposledním vánocům. No, prostě jsem je strašně chtěl, znáte to. Nebudu zapírat, že jsem zpočátku doufal, že v tomhle strašně tlustém pejprbeku pod názvem The Complete Short Stories je skutečně kompletní Poirot. Jsou to ale jen jeho kompletní kratší dobrodružství.
Trvalo to více než rok, ale už jsem to dočetl. Zpočátku to šlo trochu ztuha, ale postupně jsem se tím prokousával stále snadněji a příjemněji.
Není to špatné, ale jedna asociace se mi vracela znovu a znovu: detektiv Štika. Ale možná jsem příliš přísný. Možná žánr detektivní povídky je takový, že na malém prostoru ukázat detektivovu genialitu nelze tak docela bez dotyku absurdity. Osobně bych řekl, že nejdivnější jsou zápletky s převleky.
Ač toho velice lituji, nejsem moc bystrý. O to níže v mých očích Agátka poklesla, ale současně o to více mě potěšila, když u jedné detektivky jsem předvídal hned od úvodní scény nejen rozluštění, ale i zločin. Nechce se mi to sepisovat; pokud by to někoho zajímalo, byla to kapitola The Dream.
Nejštikovější mi přišla Záhada levného bytu, kde H.P. zaslechne, že někdo si pronajal nezvykle levný byt a vydedukuje z toho vraždu a špionáž. Tento díl běžel nedávno i v TV a musím říct - na rozdíl od jiné adaptace, kterou jsem tu kritizoval - že zpracování bylo věrné předloze a přitom koukatelné.
Taky si ale vzpomínám, že někdy v půlce knihy už jsem z toho kvanta byl dost znechucen, co to je vůbec za imbecilní trapnou zábavu psát o ausgerechnet o zabíjení.
Ještě bych uvedl jeden postřeh, a sice, že dle mého píše autorka zvláštnosti postavy H.P. tak, že v podstatě ji pojímá jako ženu. Když si představíte, že H.P. je žena, tak bude celkem normální (nedělá rád kompromisy v hygieně, v pořádku apod.).
Dojem na konci je ale ten, že to bylo dobré čtení. Otázkou je, zda se k této knize ještě někdy vrátím. Je to spíše výjimkou, ale tak docela bych to v tomto případě nevyloučil.
P.S.: Díval jsem se, že je k dostání i soubor kompletních povídek sl. Marplové.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 DJ DJ | 10. února 2007 v 21:51 | Reagovat

Předpokládám, že to je v originálním znění. Já mám anglických textů plný kecky z práce a připouštím, že se necítím na prózu, ale vybavuje se mi jeden výrok:

"Ale i skladník si může přečíst Vergília v originále."

DJ 5:

Vzpomínám si, že jsem v pátek byl pracovně na své alma mater a při jednání na vrcholné úrovni jeden z partnerů se mne otázal, jak jsem na tom s doktorandským studiem a ihned si mne zapsal :o))))))) Ikdyž jsem pronesl: "Nejsem ještě pevně rozhodnut!" Nepochopil.

2 jm jm | 10. února 2007 v 22:19 | Reagovat

jen do toho - ať nemechovatíš! (doufám, že i mladší generace ještě zná klasické KV citáty!)

3 Sargo Sargo | 10. února 2007 v 23:27 | Reagovat

DJ: jen do toho. Pan JM mě ulovil na to, že budu paní doktorová, a po svatbě nějak ztratil motivaci :-D

4 DJ DJ | 11. února 2007 v 9:11 | Reagovat

ano ano, hledám už dva roky téma...
Já ulovil ženu na paní vrchní radovou, ale pak se změnily tabulky, tak už je paní emeritní vrchní radová.
Osobně se mi líbí oslovení pane továrníku, chvilku mi to v dětství trvalo, než jsem poznal tenkou, ale zásadní hranici mezi čekým továrníkem a jeho ruským "překladem" toavaryšč. Fakt jsem si myslel, že je to to samé :))))

5 Chachina Chachina | 12. února 2007 v 14:04 | Reagovat

TO je zajímavé, mě manžel "ulovil" především na svou inteligenci a vypravěčský talent :-) Že bych bývala měla požadovat víc? :-))))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama