Sedm měsíců (a cestování časem)

6. listopadu 2006 v 7:42 | -JM- |  Mrňousek
Dneska je Jáchymovi sedm měsíců.

Když se ohlédnu za pár posledními týdny, tak se začal pořádně rozjíždět. I když ty týdenní horečky před prvním zubem ho trochu přibrzdily.
Už od pohledu si říkáme, že začíná mít více dětské a ne úplně miminkovské rysy: tmavnou mu vlasy a obočí a určitě mu vystoupla brada.

Největší pokroky jsou v komunikaci. V posledním týdnu objevil, že umí radostně křičet, takže repertoár skřeků se hodně rozšířil. Vždycky se celý napne, ruce se mu úplně třesou a chystá se k výkřiku, do kterého pak vloží úplně všechno. Zatím nám to připadá roztomilé; ale je fakt, že když takhle křičel dvacet minut u mě v práci, kde byli se Sargo na návštěvě, tak jsem dostal náběh na bolení hlavy.

Dál rozvíjí spokojené bublání a tiché chroptění - nejsrandovnější je to těsně před usnutím. Když už opravdu usíná, tak s oblibou něco tiše zavolá a pak to definitivně zalomí.
Dělba práce:
- dlouze pozorovat listí s palcem v puse, to je úkol hodný filozofa
- dlouze pozorovat potomka, to úkol matky
- otec to fotí (šťastnej, že po dlouhé době zase zrcadlovkou a na film; navíc na nejoblíbenější základní objektiv bez zoomu 50 mm).
Celkem bezbolestně začal jíst zeleninové kaše. Někdy i bez většího odporu sní půlku té sklenice, ve kterých se prodávají. Začali jsme mrkví a už měl i mrkev s bramborem, brokolici, květák a včera jsme zkusili poprvé i švestky (zafungovaly za chvilku zcela dle záměru:-)). Zdálo se nám, že švestky mu docela i chutnaly.

Motoricky to zatím není žádný gymnasta, ale má taky našlápnuto: o víkendu už se snažil lézt a občas se zvedne na kolena. Bohužel nedovede přitom se zvednout i na rukou, takže leze tou bolestnou (dalo by se říci krylovskou) metodou, že ryje nosem zemi.
Říkali jsme si včera se Sargo, co kdyby dneska někdo přišel a řekl nám, co bude Jáchym dělat jako dospělej. Tak bychom ho podporovali, aby se mu to dělalo dobře. Ale já skepticky myslel, že tím pádem by to určitě nedělal. Manželka měla názor, že právě tím, jak by nám to někdo předpověděl, tak by se to vyplnilo; tento konstruktivní názor však klade závažné otázky a úkoly i pro případ, že se žádný časocestovatel nedostaví...
Závěr: zcela dle zpráv, co mi dávali zkušenější otcové: je to pořád větší sranda:-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LittleKey LittleKey | 6. listopadu 2006 v 8:33 | Reagovat

Počkej až přestane jeho lezení brzdit to rytí v zemi. Na krátký vzdalenosti mu nebudeš stačit, protože startovní reakce bude blesková a hlavně neočekávaná:-) Než to zaregistruje tvé oko, než vruch proběhne tím naším dlouhým dospěláckým nervovým systémem tam a zpátky, už bude Jáša na okraji postele, nebo bude tahat za ubrus, volně visící pásek od foťáku, který nemyslící otec nechá(l) :-) na stole, pod kterým  zrovna prolézá(lo) miminko.... ale dobře to dopadně (lo)....Asi si budu muset vypracovat bezpečnostní desatero a rozvěsit si ho všude po bytě, abych s vyvaroval školáckých chyb.

2 Sargo Sargo | 6. listopadu 2006 v 8:47 | Reagovat

Héééj! Sepisovat pokroky je moje práce! :-D

LK: nooo, nechávat ubrusy a volně visící pásky, toť věru chyby školácké prvního stupně! :-D (To se mi to prsí. Vzhledem k tomu, že nemůžu stále JM dohnat, aby udělal zástěnu pod počítačem, kde je asi tucet zásuvek a dva tucky kabelů a je to přesně to místo, kam se dá odkudkoli dolézt za pár vteřin, tak... nás záchrany na poslední chvíli a kajícnost čeká též. :-)))

3 LittleKey LittleKey | 6. listopadu 2006 v 8:58 | Reagovat

No já musím konstatovat, že to "dobře to dopadlo" neznamenalo, že jsem ten foťák včas zachytil :-( Přesto to dobře dopadlo, respektive dopadl tak, že ani Šmudla ani foťák neutrpěl vážnější újmu. Radši se o tom nebudu rozepisovat, nebo na nás pošlou sociálku :-))

4 jm jm | Web | 6. listopadu 2006 v 9:14 | Reagovat

S tou sociálkou: tuhle jsme se bavili v práci a jedna kolegyně řikala, že sociálka u nich doma bylo regulérní výchovné strašidlo. Když dcera nechtěla spát, tak ji sdělili, že děti, které nespí, odnáší sociálka, a tak ji dostali od televize.

Když byli pak někde u známých na chatě, tak slyšeli, jak děti tu sociálku mezi sebou probírají...

5 Monika Monika | 7. listopadu 2006 v 10:25 | Reagovat

Jak "na NÁS pošlou sociálku" ?!!!! A to se ještě drahý otec nepochlubil, že ten den mu opět spadl z gauče! Naštěstí byl rozložený, takže nyní to bylo opravdu těch 30 cm... Ale stejně jsem byla fakt hodně naštvaná! Protože na tom gauči ležel, jen byl líný se ke Šmudlíkovi zvednout...

Jenže moje drahá polovička je velmi rafinovaná a při podobných selháních okamžitě přejde do útoků typu: "Já si počkám, až se to stane tobě...". Zákeřné, že?

6 LittleKey LittleKey | 7. listopadu 2006 v 21:02 | Reagovat

Když já ho futr cítil na noze a najednou byl dole. Ženuška zapomněla dodat, že mi ho mrskla na gauč v okamžiku, kdy jsem se právě probíral z odpoledního spánku a ještě jsem nebyl úplně aktivován.

7 jm jm | Web | 8. listopadu 2006 v 8:10 | Reagovat

je ti doufám jasné, že jsi zkrátka nespolehlivý, s tim už nic nenaděláš...

8 Sargo Sargo | 8. listopadu 2006 v 9:48 | Reagovat

"Už jsi se probíral" a "nebyl zcela aktivován"?! To jde? :-D

Chlapi se takhle podvědomě brání péči o mimina. "Mateřský instinkt" (ve který nevěřím ;-)) mě v případě potřeby aktivuje z hlubokého spánku do naprosté akční bdělosti za neměřitelně krátký okamžik popírající všechny fyzikální teorie. A vsadím se, že je to jen otázka naprogramování-se :-))

Monika: Stát se to jednou, budiž. Ale podruhé - to by byla hodně tichá domácnost :-D (Pan LK prosím nebrat osobně :-D)

9 Chachina Chachina | 8. listopadu 2006 v 9:58 | Reagovat

Myslím, že příroda měla některé věci lépe domýšlet, já například nepochopím, jak dokáže chlap (nevím, jestli každý, ten můj každopádně) sladce spinkat (někdy i hodně hlučně), když vedle něj vříská mimino.. :-)

10 LittleKey LittleKey | 8. listopadu 2006 v 15:28 | Reagovat

jm: Já jsem naopak velmi spolehlivý. Z toho počtu hodin co jsme spolu strávili mi upadl jenom dvakrát! Pravděpodobnost pádu v mé přítomnosti je tedy velmi mizivá. A navíc se mu nic nestalo. Až bude mít alespoň bouli, tak půjdu klečet do kouta na hrách.

11 Sargo Sargo | 9. listopadu 2006 v 0:44 | Reagovat

Chachina: já zas nechápu Murýška, jak může spát, když vedle něj (velmi hlučně) spí chlap, když ho jindy probudí kdejaké pšíknutí... :-D Ale ona to příroda asi dobře vymyslela, když jde pak chlap druhý den lovit mamuta, tak aby nebyl malátný :-)) Spíš by mě zajímalo, když chlapi údajně líp slyší, proč... slyší tak špatně, když jde o to, hlídat kočárek nebo něco podobného, a matka běží z několikanásobně větší vzdálenosti, zatímco otec neslyší nic... :-))

LK: téda, to je dost chabý :-P

12 jm jm | Web | 9. listopadu 2006 v 16:29 | Reagovat

též to vidím jako výsledek moudrého působení evoluce: mužové, kteří nedovedli zaspat kvůli ječení potomstva, byli v denních činnostech předběhnuti těmi, kteří to dovedli, a tak měli méně potomstva.

Stejně tak potomstvo, které se budilo kvůli takové prkotině, jako je otcovo chrápání, tak bylo neduživé a nemohlo obstát v soutěži s vyspalými drsňáky!

Logicky dnes jsme většinou všichni potomky těch spáčů!

13 Sargo Sargo | 9. listopadu 2006 v 21:00 | Reagovat

Jenom já jsem chudák, protože mě budí obojí. :-))

14 Chachina Chachina | 11. listopadu 2006 v 20:14 | Reagovat

Sargo: Já vážně nechci, aby to zavánělo feminismem (k tomu mám opravdu velmi, velmi daleko), ale .. v dobách, kdy muži chodili lovit mamuty, ženy pouze obstarávaly věci kolem jeskyně, stravy a potomstva.. Jenže potom ženy dostaly taky kyje a oštěpy :-o Nene, nic proti mužům (vždyť mám sama doma jednoho, co nemá problém po práci třeba pověsit prádlo ;-)) Ale když se nedávno manžel mojí kamarádky nechal slyšet ve smyslu - jak je možný, že nestíháš, když máš mateřskou DOVOLENOU.. tak mi vyjel adrenalin až nad hlavu ;-))

Mimochodem - nemůžeš být chudák, když máš spavé miminko :-))))))))))))))

(tohle je prostě "neodpustitelné" :-))))))))

15 Sargo Sargo | 12. listopadu 2006 v 0:42 | Reagovat

Chachina: měl by si to vyzkoušet. Taky mi nebylo dřív zcela jasný, co se tak doma celý den dělá. Že hlavně nestíhá, jest mi již dokonale zřejmo :-D

Vidím, že je to všechno o tom, jak to člověk podá. Tak tedy: jasně, že jsem chudák. Je mu půl roku a už spí jenom jednou denně! :-)))

16 Chachina Chachina | 12. listopadu 2006 v 19:44 | Reagovat

Sargo: Ještě mám v živé paměti, jak byl Jára prvně doma s maličkým Adámkem doma sám celou sobotu a když jsem se vrátila domů, tak mi řekl - máš můj neskonalý obdiv, já bych ho asi po pár dnech ubil :-))))))

No dobře, dobře.. tak já už jsem ti to tedy odpustila ;-))

(to by bylo, abych zase něco nenašla.... už to mám! Naše holčička momentálně odmítá všechno, co je jen cítit po mlíčku :-( Jen doufám, že je to tou její nemocí...)

17 Sargo Sargo | 12. listopadu 2006 v 22:38 | Reagovat

Ano ano, Jára taky podnikl pokus (zatímco Jášula zoufale kvíkal) ve smyslu: vem si ho, já ho chci jenom když je hodnej ;-) No, než budu moct prchnout na celou sobotu... to ještě potrvá... :-))

No jo, na zkažený bříško není divu... do Jáši se mi nepovedlo dostat nic od mlíka ani když je jak rybička, sakryš, přeci nebudu míchat kaši s MM, aby si zvykl :-))

18 Chachina Chachina | 15. listopadu 2006 v 17:21 | Reagovat

Sargo: Adámek byl od 14ti dnů na Nutrilonu, takže jsem klidně mohla :-)

A k tomu míchání kaše s MM: četla jsem v Betynce, že je to dobré takhle zkraje dělat, že je to pro ty děti lepší, jednak si lépe zvyknou na tu kašičku a pak mají víc vitamínků.. (my jsme naštěstí s kaší nikdy neměli problém)

19 Sargo Sargo | 15. listopadu 2006 v 21:29 | Reagovat

Míchala jsem tak zeleninu, ale když ona je to taková fuška vycedit... :-D Představa, že musím vydolovat na porci kaše, uáá! Má smůlu, bude to mít jenom ochucené :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama