Urbánní legendy (ohlasy písní městských)

18. září 2006 v 23:12 | -JM- |  Nesportovní výkřiky
Městské legendy, nebo jak se vlastně ten pojem překládá, mě docela baví. Jsem si vědom toho, že je to takové polo-módní klišé již poměrně za zenitem, které má své heslo ve Wikipedii. Ale stejně.

O víkendu jsem slyšel příběh, u kterého jsme se se Sargo shodli, že je urbánní legendou. Nazvu ho hočička v Ikee (Ikey nebo jak to vlastně ty Švédí skloňujou).
Holčička v Ikee
Rodiče nechali malou holčičku v dětském koutku v Ikee. Když se pro ni vrátili, nebyla tam. Byl vyhlášen poplach, uzavřeny všechny vchody a ochranka prohledávala obchod. Holčičku našli na záchodě, ostříhanou nakrátko a převlečnou za kluka - zjevně připravenou k únosu.

Je to pravda, je to fikce? Nevím.

Příběh, který bych nazval doklady v zrcátku, jsem původně též slyšel jako pravdivé vyprávění ze třetí ruky. Od té doby jsem ho ale viděl i opakovaně na různých diskusích na netu. Osobně ho považuji za klasickou urbánní legendu, ba přímo za školní ukázku.
Doklady v zrcátku
Pán si koupil novou Oktávku. Při couvání do garáže si rozbil vnější zpětné zrcátko. Z dutiny v zrcátku na zem vypadly klíčky od zapalování a technický průkaz. Toto konkrétní auto bylo tedy již nové připraveno k pohodlnému odcizení.

Jiné urbánní legendy ale už vlastně neznám. Snad by se daly ještě započítat otevírající se dveře metra.
Otevírající se dveře metra
Pán jel pražským metrem a stál na oblíbeném místě nás čtenářů, to znamená, že se zády opíral o dveře. Najednou se dveře v jednom úseku mezi stanicemi otevřely. Naštěstí tam nebyla zatáčka, takže nevypadl.

Tady jsou ale pochyby o legendární povaze asi největší, zvlášť po letošní tragédii s otevřenými dveřmi vlaku. Navíc o otevírajících se dveřích metra jsem četl před časem nějaký článek i na idnes.
Mimochodem: všímáte si též, že správná urbánní legenda se odehrává na zcela banálním místě, ukazuje tam skrytou a velice zákeřnou hrozbu, ale jenom díky obrovskému štěstí nakonec vše dobře dopadlo. Ale co když jindy někdo takové štěstí mít nebude?!
Jako příbuzný okruh lidové slovesnosti bych snad ještě označil žánr lidového folklóru na téma jak vyzrát na revizora MHD. Všichni jsme jistě slyšeli vyprávět o nějakém kamarádovi, který při kontrole strašně věrohodně předstíral, že je hluchoněmý nebo v jiné variantě mentálně zaostalý. Poslední dobou jsem pak opakovaně narazil i na legalistickou legendu, podle níž revizor ztrácí své kouzlo (=pravomoc) ve chvíli, kdy mu seberete odznak. Třeba mu ho můžete vyhodit z okna a on je namydlený.

I když pozor: sebraný odznak jsem vyprávěl tuhle ráno kolegům v taxíku a mé blahosklonné legendistické zaujetí dostalo pořádnou ránu. Jeden z nich odvětil, že byl sám svědkem, jak jeho kolega na studiích revizorovi odznak sebral a vyhodil oknem ven. Stalo se to v tramvaji v Brně cestou z nějaké pařby. To je zcela výjimečný případ, neboť poprvé jsem se setkal s očitým svědkem legendárního jednání a ne jen s typickou zprostředkovanou příhodou.

A pak dneska sbírejte folklór!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jaja Jaja | E-mail | 3. října 2009 v 21:51 | Reagovat

Dobrý večer. Jen chci okomentovat váš článek o únosu holčičky v Ikee, Tato příhoda je pravdivá, jelikož se to stalo kamarádce mé sousedky :o( Strašný příběh, věřte mi!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama