Chrám i tvrz naší doby

12. srpna 2006 v 21:50 | -JM- |  Recenze
Starší polský vtip: Co to znamená česky Hole dupki, hop do kupki?
No přece proletáři všech zemí, spojte se!

Na článek o této lahůdce se chystám už dlouho. Přivedla mě na ni recenze v jednom z posledních čísel časopisu Vesmír, kde ji přirovnávali k Chrámu i tvrzi. Myslím, že právem. Když ještě dodám, že to ilustruje pan Slíva, tak je vymalováno (čtenáři Slovníku floskulí nechť mě popraví, pardon poopraví).
... p. Slíva to ilustruje...
Kde byl Eisner v Chrámu i tvrzi patetický, tam je Brána jazykem otvíraná od Jiřího Marvana hravá. Ale silné zaujetí mají oba.

Nevím, jak vy, ale jméno Jiří Marvan jsem nikdy předtím neslyšel. Jestli jsem to správně pochopil, tak autor je bohemista, který po osmašedesátém odešel do Austrálie. Tam prosadil zajímavé reformy - vláda umožnila maturovat z různých exotických předmětů, jako třeba z češtiny, ale i jiných podobných jazyků. Je to jeden z těch jedinců, kteří hovoří desítkami jazyků.

Kniha se čte výtečně; je to sebraných 99 článků či fejetonů na všechna možná témata. Nedají se tady vůbec ani naznačit. Osobně mě zaujalo:
  • existuje lašský jazyk (laština), kterou kodifikoval básník Erwin Goj alias Óndra Lysohorsky z Frýdku
  • existoval jistý Václav Jan Rosa, který napsal podnětnou barokní českou gramatiku (Čechořečnost)
  • autor má zvláštní koníček, že sbírá slova, která se píší úplně stejně česky i anglicky, a značí si, z jakých jazyků pocházejí
  • jazyk je stejná hodnota jako živočišný nebo rostlinný druh a má se taky tak chránit před vymřením
  • delší pasáže jsou věnovány aktuálním problémům ukrajinštiny a běloruštiny (znakem jejich potíží je mj. to, že v nich není živý slang a nevznikají nové nadávky a hlášky)
  • přehledná tabulka, z jakých jazyků pocházejí názvy jednotlivých amerických států.
Celkově p. Marvan vysoko hodnotí Husa a velkomoravské věrozvěsty a podrobně popisuje vliv jejich reforem v zahraničí (staroslověnština a nabodeníčka). Atmosféra knihy je sice velice svěžtoběžnická, ale citem tradičně národovecká - vypráví třeba, kde všude po světě se překvapivě domluvil česky. Díky svému dlouholetému zámořskému působení to zvládá se sympatickým stylem. Hlavní specialitou a opravdovou delkatesou nejvyšší jsou všemožné příklady, jak se jazyky navzájem překvapivě ovlivňují nebo naopak překvapivě neovlivňují a nesou v sobě dávné tradice.
jedna ze srovnávacích tabulek
Bránu jazykem otvíranou by si měl přečíst každý přítel jazykových hrátek. Je to jedna z těch knížek, která se čte průběžně pořád: když nevíte, co do vany, tak prostě ji otevřete kdekoliv a začnete si číst o jazycích Indiánů, o zvláštním postavení latiny v dnešní Evropě nebo o postupu spřežek z češtiny do ostatních jazyků. Čtenářská událost prvního řádu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sargo Sargo | 12. srpna 2006 v 21:54 | Reagovat

Sakryš, už se na ní těším! :-))

2 pm pm | 12. srpna 2006 v 22:53 | Reagovat

Doufam, ze se taky muzu tesit.

3 jm jm | 13. srpna 2006 v 17:29 | Reagovat

jasně:-)

4 sargo sargo | 13. srpna 2006 v 20:46 | Reagovat

PM: načekáš se. Je to tlustý a já se těšila dřív :-D

5 payday_loans payday_loans | E-mail | Web | 27. srpna 2014 v 19:59 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama