Jak jsem se účastnil místní politiky

13. července 2006 v 20:18 | -JM- |  Nesportovní výkřiky
Včera se konala zajímavá schůze. Už mnoho let se řeší lokalita za naším domem; za námi je až k lesu pole, kde by rádi vlastníci pozemků též stavěli, ale zatím nemohou, protože v územním plánu je to pořád jako pole. Neznám podrobnosti, ale mluvilo se tam o nějakých 50 nových domech.
Dva postarší mužové od rány se do toho pustili zostra a postavili tam před lety pár domů načerno. Čímž se rozpoutal dlouhý a lítý boj o územní plán, který by měl zastavění pole u lesa povolit.
Je to zpestřeno tím, že to pole náleží už k vedlejší obci a tedy proti zastavění pole bojují lidé většinou z naší obce, přitom ten územní plán si schvaluje sousední obec sama. Zdá se ale, že "naši" už nebojují proti zastavění úplně, ale chtějí jen slušnější způsob zástavby, aby tam byla infrastruktura, včetně cest a zeleně a aby se nepovolilo nasekání spousty klasických mrňavých parcel po 800 m čtverečních, ale aby tam byly parcely větší a nebyla zástavba moc hustá.
Ten případ černých staveb u lesa je pravidelně jednou ročně v nějakém pořadu na Nově (z pohledu naší obce) a letos byl i v podobném pořadu na Primě (z pohledu majitelů černých staveb).
Včerejší schůzka byla zajímavá v tom, že ji svolali vlastníci některých těch pozemků na poli, kteří by rádi našli dohodu všech zúčastněných, aby mohli začít stavět legálně.
Konala se s hospodě ve vedlejší obci a sešli jsme se tam asi třicet lidí: vlastníci nemovitostí z té lokality a starosta vedlejší obce.
Nebyli tam ti dva zlí mužové (jenom synové jednoho z nich, kteří nejsou ale tak ostří), což asi prospělo atmosféře.
Musím říct, že ta debata měla velice dobrou úroveň, hlavně díky těm moderátorům, což jsou mladý chlapi před 40, kteří to vedli velice promyšleně tak, aby nehrotili spory, naopak aby každý mohl vyjádřit, co mu vadí. Nemlvuilo se cynicky, ani moc bezohledně; myslím, že se vydařil záměr organizátorů v tom, že se vlastníci soustředili na to, co jim opravdu vadí a ne na sabotování všemi způsoby.
Nás se ta změna tolik netýká: samozřejmě bychom nejraději tam nechali pole, ale počítali jsme s tím, že se to někdy zastaví. Tak spíš jde jen o to, aby se to zastavělo rozumně. Pojal jsem to teda hlavně jako svůj integrační krůček mezi sousedy, aby mě viděli, že takovej nějakej obličej tam bydlí. Tři z přítomných sousedů už jsem znal, tak jsme se zdravili. A bylo zajímavé vidět osobně většinu těch majitelů z okolí a slyšet je mluvit.
Původně jsem chtěl sepsat nějakou geniální úvahu o politice na příkladu projednávání územního plánu. Ale nic geniálního mě nenapadlo.
Napadlo mě jenom to, že je dost obtížné dělat takto veliký development bez developera. Když dělá developer velkou zástavbu domů, tak tam ty silnice a chodníky prostě nějak udělá, protože všechny pozemky jsou jeho. Tady je všechno velký problém: za naším plotem má vést něco, co se nazývá biokoridor, tzn. má tam zůstat pruh zeleně. Pochopil jsem včera, že to není jen buzerace sdružení lidí z naší obce, ale že to je součást nějakého dlouhého biokoridoru (vlastně asi cesty pro zvířata), co vede přes spoustu obcí. To mě potěšilo.
Akorátže na takový biokoridor by padl skoro celý pozemek jednoho z vlastníků, takže ten by si nic nepostavil. To samé platí pro příjezdové cesty k domům. Takže patrně nakonec se budou muset všichni zúčastnění nejak dohodnout a vzájemně se odškodnit; zaujal mě návrh jednoho přítomného, že prý se to dělá tak, že se prostě rozměří jednotně celá lokalita, jak má vypadat, spočítá se, kolik kdo obětoval plochy na veřejnou zeleň a cesty a potom se vlastně všechno znova přerozdělí a ty pozemky znovu přidělí těm vlastníkům, aby jim zůstaly stejné poměry. Takže každý má pak třeba o 15% méně plochy, takže každý nakonec přispěje na cesty a zeleň stejným poměrem.
Nejpodivnější bylo, že obec chce schválit tu velikou výstavbu, a přitom do celé té lokality není žádná příjezdová cesta, kromě třímetrové polní cesty, která je problematická už teď. Tak se tam probíraly normy na různé kategorie silnic a nebylo úplně nudné si to poslechnout.
Pro celkem nezaujatého pozorovatele to bylo skutečně zajímavé, kolik různých aspektů taková věc má. Včetně toho, že za cestou už je premonstrátské pole; takže tam v praxi jsem viděl, jak vypadá ta blokace bývalého církevního majetku - že to drží stát, ale nakládá s tím jenom po projednání s tím bývalým církevním vlastníkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama