Nedělní ráno s hodným synem

11. června 2006 v 14:12 | -JM- |  Mrňousek
Dnes bylo - z rodinného hlediska - památné ráno. Ale napřed musím říct, že minulý týden byl ve znamení debat, jestli a v čem je Jášík opoždený oproti donošeným dětem. Kačenka našla řadu tabulek a hlavním závěrem bylo, že co doktor, to názor.

Ale nějaký to usmívání, šahání po hračkách, všímání si vlastních rukou, napřahování se vstříc, když ho člověk jde pochovat, tak to přeci jen ještě tolik nemáme - byť ty úsměvy už občas jsou.
Dneska ráno mě mangelka vzbudila ve čtvrt na šest, že Jášík má oči jak talíře, je strašně aktivní, ale že matka fakt nevládze. Víkendová rána mám rád, takže mi to ani moc nevadilo, že jsem byl vzbuzen. Navíc Jáša byl fakt rozjetej. Pozorujeme tuhle náladu tento víkend velice silně: je zcela vzhůru, v dobrém rozmaru, vyplazuje jazyk, gestikuluje - prostě "povídá si" (což jeden z těch doktorů stavěl naroveň usmívání se). A už velice pozorně sleduje hračky na kolotoči, co má připevněn na postýlce - to je velká novinka.
Dneska ráno ten kolotoč fakt zafungoval. Kačenka mi sice nikdy neprozradila, kolik to stálo (je to na baterky, točí se to, hraje to hudby a ruchy a má to i dálkový ovládání), a to pro mé vlastní dobro. Ale tato drahá hračka je k něčemu, což bych řekl, že u takových věcí bývá spíše výjimkou. Sešli jsme tedy dnes časně ráno do obýváku. Pustil jsem Jášovi kolotoč a správně jsem udělal: koukal po všech těch hračkách, otáčel hlavou, smál se na ně, a zpočátku (dokud měl ještě víc energie) do nich párkrát pořádně praštil.
Jak vidíte na předchozích dvou fotografiích, tak jsem to stihl ještě v nadšení vyfotit. Asi za půl hoďky už ho přeci jen to pípání a točení omrzelo. Tak jsme chvilku pochovali. Potom jsme využili další funkci toho kolotoče: hračky se netočily, jenom se ozýval zvuk noční přírody - cvrčci cvrkají, žáby kvákají a něco tam trochu cvrkliká vzadu. Otočil jsem tento program už z postele dálkovým ovládáním asi 5x. Musím říct, že tento zvuk slouží svému účelu, protože mě dokonale uspal; naštěstí uklidnil i Jášu. Za chvilku už ho to sice samotného nebavilo. Tak jsme ho vzal k sobě na postel v obýváku, přikryl ho vedle sebe peřinou a okamžitě to zalomil. Nakonec jsme spali ještě hodinu přes obvyklou dobu jídla!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sargo Sargo | 11. června 2006 v 16:43 | Reagovat

Pěkně se dospávalo, moc pěkně! :-))

2 mm mm | 19. června 2006 v 8:55 | Reagovat

vidím to až dnes (po rekreaci), Jáša je prostě kouzelnej. Moc se těším, až ho zase uvidím!! :-)

3 jm jm | 29. června 2006 v 15:58 | Reagovat

Pěkný nový fotky jsou teď u Kačenky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama