Výstava o Karlu IV. není žádná bomba

12. března 2006 v 0:23 | -JM- |  Recenze
Vyrazili jsme s lékárníkovými Michalovými na výstavu o Karlovi IV. na Pražském hradě, která má hodně publicity v posledních dnech. Výstava má název Karel IV. - císař z Boží milosti - Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků 1347-1447.

Bohužel v důsledku publicity tam byl značný nával. Vstupenka se vztahuje jen na určitou hodinu. Kupovali jsme ji v půl páté, a nejbližší volný termín byl až od sedmi. Přemýšleli jsme, jak zabít v deštivém podvečeru dvě a půl hodiny na Hradě. Zašli jsme ještě na vedlejší výstavu, na kterou se vstupenka též vztahuje, která byla v tereziánském křídle. Bylo to dobré, že tam nepršelo, ale jinak tedy to byla výstava dosti chudá, neboť zahrnovala především články na zdi obecně popisující Káju a jeho dobu. Pak jsme ještě skočili na kafe do Zavěšenýho kafe. Tam bylo příjemně, tak jsme v půl sedmé ne úplně rádi vyrazili tedy na výstavu. Nával byl zpočátku děsný. Celá expozice je jen ve dvou sálech a pořadatelé ženou celý dav jedním směrem (což je docela zbytečné a nerozumné). Napřed byl takový podivný film. Když skončil, trvalo asi patnáct minut, než jsem se ve frontě promačkal ke zběžnému prohlédnutí prvních tří exponátů. Postupně se návštěvníci ale rozptýlili a u dalších vystavených děl to bylo lepší.

Exponáty mě úplně tedy neuchvátily. Možná třetinu z nich tvoří sochy madon s jezulátkem; asi před třemi lety jsem byl na naprosto nespektakulární výstavě jihočeských středověkých madon, a zdá se mi, že většinu z nich jsem viděl tam s tou výhodou oproti současné veleakci, že jsem tam tehdy byl úplně sám.
Na této výstavě mě zaujaly tři exponáty:

- Naprostou jedničkou byl vzorník malířských obličejů. Jednalo se o čtverečky se čtyřmi malými podobiznami. Úplně jako když si v automatu uděláte čtyři fotky na pas. Tak tady byly čtyři obrázky s typickými obličeji obrazů té doby: šlechtic, svatý, Ježíš, ďáblík, medvěd apod. Zjevně si zákazník objednal obraz s typovými obličeji. Hned za rohem je pak velký potrét Ježíše, který je naprosto shodný s tou typovou nabídkou...

- Za zmínku ještě stojí jeden velice realistický obraz o ukřižování, kde jsou v pozadí hnijící starší odsouzení, lotrům po levici i pravici odsekávají sekerou nohy atd.

- Pana lékárníka Michala, jakožto vlastence, zaujal hrnek, u kterého se neprokázalo, že by nepatřil Mistrovi Janu Husovi. Je zachován ve Skotsku, když do Anglie ho s sebou patrně přivezl Jan Amos K. To je představa: Husův hrnek na kafe, který podědil Jan Amos - a zachoval se!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 malejšumi malejšumi | 12. března 2006 v 22:25 | Reagovat

tak až zase příště pudete na vejlet, tak se mnou nepočítejte.......

2 Lékárník Michal Lékárník Michal | E-mail | 13. března 2006 v 12:16 | Reagovat

musím uvést na pravou míru Husův kafáč: jedná se o unikátní exemplář umně slepených střepů hliněného hrnku vyjímečné hnědosti s českým a latinským nápisem.

Nepatřil ovšem J.A.K. a není ze Skotska (tak pěkný hrnečky tam určitě nemaj)

J.A.K možná ale patřila protestní listina českých stavů proti upálení mistra Jana, která je na výstavě k vidění.

Ale jinak doporučuju určitě nevynechat tu druhou (jakoby vedelejší) výstavu - gotická cihla patnáctka určitě stojí za vidění a osahání.

3 jm jm | Web | 13. března 2006 v 21:45 | Reagovat

Děkuji za opravu! Tak to se omlouvám za dezinformaci. Rozhodně něco na tom stole bylo ze Skotska  a dovezl to tam J.A.K.

Teď si říkám, že to skutečně nebyl ten hrnek, ale protestní dopis... Kdy budu konečně psát o něčem, čemu rozumim?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama