Jak jsme poprvé objednávali digitální fotografie

5. března 2006 v 9:50 | -JM- |  Výlety a fotografování

Jelikož minulý rok byl z různých důvodů dosti neakční, nikam jsme moc nejezdili a moc ani nefotili. Takže nebyl ani důvod udržovat fotoalbum.

Rozhodli jsme se to teď dohnat. Při té příležitosti jsem prošel digitální fotky na harddisku. Vybrali jsme jich něco přes stovku na vytištění. Vešlo se to na USB flashku a vyrazili jsme se ženou ke Škodovi.

Tam nás posadili k těm samoobslužným automatům. Všude zdůrazňují, že mají značku Noritsu CT-2, tak to sem taky napíšu.

Byla to docela prča, protože jsme měli čas. Strávili jsme nad tím možná hodinu.

Trošku ty automaty jsou divný a ta obsluha nebyla úplně helpful, protože nám jenom řekli, ať děláme, co je tam napsaný:

- nefunguje funkce "změnit formát" u jednotlivé fotografie, i když tam na to je tlačítko. Kdyby nám to řekli, tak jsme měli malinko lehčí tu úvodní frustrující seznamovací fázi s přístrojem;

- bohužel všechny snímky to načte tak, aby obraz pokrýval celou plochu fotografie - pokud máte jiný formát snímku, tak to musíte u každého jednotlivě zmenšovat, aby nic nepřečuhovalo ven. Docela by bylo fajn, kdyby to šlo přepnout, aby defaultně načetl všechny snímky tak, aby byl komplet obraz na fotografii (i za cenu bílých okrajů);

- odmítlo to vzít snímek velikosti 3,95 MB, že je moc veliký! Tak nevím, digitálně fotím jenom na 5MB kompakt a ani jsem neměl ambici to původně tisknout, takže ty fotky byly malý. Ale 4 MB mi vůbec nepřipadá jako moc velká fotka.

Ale byli jsme tam poprvé, a docela jsme se při tom upravování bavili. Nechal jsem galantně manželku mačkat ty knoflíky většinu doby, ale chvilku jsem si mohl mačkat i já. Pak jsme to odeslali k tisku.

Napřed jsem byl zklamaný, že neplatí údaj na ceníku u přístrojů, že fotky budou do 20-40 min., nýbrž až druhý den. Maličko víc mě ale dorazil obsluhující mladík, když se mě při potvrzování zakázky zeptal, jak mají být ty fotky; ukázal tam na čtyři ukazkový fotky, kde v jedné byl obrázek strašně oříznut, aby zaplnil celou fotku, a ve druhé byl naopak celý obrázek na fotce a po stranách bílé pruhy. To jsem se zasek, a řekl jsem, že vůbec nechápu, na co se ptá. Protože výřez každé fotky jsme pracně ručně nastavovali jinak na tom automatu, tak jsem akorát řekl, že to chci, jak jsme to nastavili. Tvářil se přihlouple a nebyl schopen mi to vysvětlit.

Ještě pak včera někdo volal manželce přímo při tisku - jak to prý chceme. Ještě, že jsme tam nedali telefon na mě, já jsem vztekloun a asi bych nebyl konstruktivní. Možná ale ten telefonát nebyl hloupý, jak jsme o tom přemýšleli: ten samoobslužný automat má docela hrubý krok při zvětšování a zmenšování; a on potom při tisku má možná možnost třeba ty fotky, kde nám zůstal 1mm okraj (protože to nešlo udělat přesně kvůli hrubému kroku), udělat už přesně na ten formát.

Tak uvidíme - dneska si chceme jít pro ty fotky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sargo Sargo | 5. března 2006 v 15:31 | Reagovat

Tak je máme doma. Mají všechny neduhy digitálních fotografií. Též vypadají dobře. Už se těším, až je budu sázet do alba :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama